Nejbližší okolí do 10 km

Selské baroko

V dosahu MHD

Koněspřežka

Autem, autobusem, vlakem i na kole

Nejbližší okolí do 10 km

Na krátký výlet z Českých Budějovic se můžeme vydat například k poutnímu kostelu na Dobré Vodě, který tvoří výraznou dominantu stejnojmenné obce východně od města. Leží jen nedaleko za okrajem městské zástavby, a můžeme sem proto dojet autobusem městské hromadné dopravy. Původně hornická osada vznikala od poloviny 16. století kolem stříbrných a zlatých dolů, ještě více ji však proslavil pramen léčivé vody, u něhož byla v letech 1630-1632 postavena kaplička jako dík za uzdravení. Představitelé královského města Budějovic, jemuž zdejší pozemky patřily, tady v letech 1676-1677 založili malé lázně. Jejich sláva pozvolna rostla a přibývalo také zbožných lidí, putujících k dobrovodské kapli. Proto se Budějovičtí rozhodli vystavět tu nový kostel, jehož projekt vypracoval známý stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer; barokní chrám pak vyrostl v období 1733-1739. Centrální stavba je završena mohutnou kupolí, před níž vyrůstá zdaleka viditelná věž. Plastickou výzdobu průčelí vytvořil českobudějovický sochař Josef Dietrich, nástropní malbu na klenbě kupole provedl další přední umělec barokní doby, malíř Václav Vavřinec Reiner.

 Ke kostelu vede křížová cesta s klasicistními kapličkami, jejichž výklenky jsou zdobeny moderními obrazy. U hlavní silnice, v údolí pod kostelem, stojí kaplička nad původním pramenem léčivé vody. Přímo naproti ní se nachází starobylý objekt bývalých lázní (Lázeňská ulice č. 52/1407). Z konečné autobusu lze vyrazit do malebného údolí zvaného České Švýcarsko, v němž narazíme na pozůstatky někdejší hornické činnosti – haldy zaniklých dolů, zasypaná ústí štol, náhony k těžebním strojům. Uprostřed Českého Švýcarska najdeme malou přehradu z roku 1898, která měla chránit České Budějovice před povodněmi. 

Ve stejné vzdálenosti od města jako Dobrá Voda, jen o trochu více na sever, leží Rudolfov. Také tady se v minulosti těžilo stříbro, zdejší rudní revír patřil dokonce k nejvýznamnějším v Čechách. První ojedinělé zmínky o hornické činnosti spadají do druhé poloviny 14. století, obdobím vrcholného rozkvětu zdejších dolů se však stalo 16. století. Hornická osada, nazývaná původně Velké Hory nebo Budějovické Hory, se rychle  

rozrůstala a roku 1585 ji císař Rudolf II. povýšil na město s názvem Rudolfov. Stalo se tak k nevelké radosti Budějovických, kterým vyrostl vážný ekonomický konkurent a zároveň sídlo přívrženců luteránské víry, s nimiž se obyvatelé katolických Budějovic těžko smiřovali.

Při první příležitosti, která se naskytla za stavovského povstání v roce 1619, byl proto Rudolfov vypleněn budějovickými ozbrojenci a z této rány se již nevzpamatoval. Těžba stříbra sice pokračovala ještě po několik staletí, avšak s obrovskými překážkami a nepatrným ziskem. Nejvýznamnější a zdaleka viditelnou rudolfovskou památkou je renesanční kostel sv. Víta, postavený původně v roce 1556 jako luteránský a teprve později proměněný na katolický. U hlavní silnice nedaleko kostela se nachází perkmistrovský dům z roku 1591, původně sídlo správce zdejších dolů (perkmistra), dnes sloužící městskému úřadu. V zatáčce silnice o něco níže stojí za vysokou zdí zámeček, vystavěný koncem 16. století hormistrem Hansem Höltzlem ze Sternsteinu a později barokně přestavěný. Od roku 1768 sloužil armádě. Na Rudolfově totiž sídlila dělostřelecká škola a byly tu velké muniční sklady, jejichž některé objekty se poblíž zámečku a na okolních polích dochovaly jako unikátní technická památka. Ve svahu na východním okraji Rudolfova se nachází zámeček Lustenek, vybudovaný kolem roku 1580 jako reprezentativní sídlo budějovického solního úředníka Georga Pirchingera; přestavěn byl v letech 1707-1722 a 1829. Ve městě a jeho okolí se setkáme s četnými pozůstatky po těžbě stříbra – jsou to staré haldy, zavalené štoly, náhony na těžební stroje a také soustava rybníků, z nichž největší – Mrhal – je dnes využíván jako rekreační. Po nejvýznamnějších památkách dávné hornické činnosti provede zájemce naučná stezka „Rudolfovo město“ a s mnoha zajímavostmi se můžeme seznámit v městském muzeu. Hornickým městečkem býval i sousední Adamov, kde se dochovala starobylá budova radnice a barokní sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1770. Ještě severněji leží obec Libnič, kde s také těžívalo stříbro, ale která proslula především svými lázněmi. Lázeňskou tradici tu založili Schwarzenbergové v roce 1681. Velká budova lázní pochází z let 1714-1715, sousední kostel Nejsvětější Trojice vznikl roku 1788 přestavbou starší kaple. Poblíž lázní stojí vila Gabriela z roku 1895, jejíž majitelé tady hostili četné významné osobnosti: básníky Karla Maška a Karla Tomana, skladatele Karla Weise, cestovatele Enrique Stanko Vráze, pobývala tu pozdější spisovatelka Marie Pujmanová, sochař Břetislav Benda, malíř Oldřich Koníček či spisovatel Jaroslav Bednář. Za druhé světové války poskytla Libnič útočiště literátům Karlu Konrádovi, Jaroslavu Kratochvílovi a Konstantinu Bieblovi, zavítali sem i herci Rudolf Hrušínský či Hana Vítová.

Obzoru severně od Českých Budějovic vévodí tři dominanty – zcela vpravo je to kostel sv. Petra a Pavla na Hosíně, novorománská stavba z let 1899-1900 s pozůstatkem původního románského kostelíka, dále hlubocký zámek a za ním chladicí věže Jaderné elektrárny Temelín. Více si řekneme o Hluboké nad Vltavou (www.hluboka.cz ). Kdysi královský hrad ze druhé poloviny 13. století býval často zastavován různým šlechtickým rodům, až se stal jejich faktickým vlastnictvím a postupně se změnil v reprezentativní sídlo.

Vystřídali se tu Lobkovicové, Pernštejnové, Ungnadové ze Suneku, páni z Hradce, Malovcové, císařský generál Marradas a nakonec Schwarzenbergové, kteří vtiskli podobu nejen zámku, ale také jeho podhradí a okolní krajině. Novogotickou přestavbu zámku nechali provést v letech 1840-1871 manželé Jan Adolf a Eleonora ze Schwarzenbergu, uskutečnili ji architekti Franz Beer a po něm Damasius Deworezky. Romantická rezidence s přepychově vybavenými interiéry, obklopená anglickým parkem, patří k nejvíce vyhledávaným turistickým cílům jižních Čech. Se zámkem sousedí Alšova jihočeská galerie, umístěná v bývalé panské jízdárně. V podhradí najdeme několik dalších zajímavých památek, zejména kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1845-1846, pod nímž stojí barokní sýpka z roku 1708, a dále například tzv. starý úřední dům, typickou ukázku schwarzenberského stavebního stylu z 19. století. Na břehu Munického rybníka leží udržovaný židovský hřbitůvek. U pravého břehu Vltavy, v místní části zvané Zámostí, najdeme pomník Záviše z Falkenštejna z roku 1895; připomíná ambiciózního příslušníka rodu Vítkovců, jehož nebývalý mocenský vzestup byl vystřídán pádem – král Václav II. nechal Záviše vozit od jednoho vítkovského hradu ke druhému a jejich držitelé mu pod pohrůžkou Závišovy popravy otevírali brány. Teprve Závišův bratr Vítek odmítl vrátit králi Hlubokou, a tak Václav splnil svou hrozbu (1290).

Nedaleko Hluboké stojí na břehu Munického rybníka barokní lovecký zámek Ohrada, který postavil v letech 1708-1721 stavitel Pavel Ignác Bayer pro knížete Adama Františka ze Schwarzenbergu. Zámek dnes slouží jako lesnické muzeum a v jeho těsném sousedství se nachází zoologická zahrada, vděčný cíl výletů pro rodiny s dětmi. Poblíž se rozlévá rekreační rybník Bezdrev, založený Pernštejny v letech 1490-1492, který je po Rožmberku druhým největším rybníkem České republiky (450 hektarů). Severně od Hluboké začíná romantické údolí Vltavy, jímž lze dojít ke zřícenině Karlova hrádku u Purkarce. Založil ho krátce před rokem 1357 král Karel IV. jako lovecké sídlo a zřejmě i jako zamýšlené správní centrum, které však brzy ztratilo svůj význam a během poslední čtvrtiny 14. století zpustlo.

Hlubokou s Českými Budějovicemi spojuje pohodlná cyklostezka, vedoucí po levém břehu řeky.

V dosahu MHD

Cíly kratších vlastivědných výletů se mohou stát i další místa, dostupná městskou hromadnou dopravou nebo na kolech. Připomeneme alespoň Boršov nad Vltavou s gotickým kostelem sv. Jakuba a zbytky středověké tvrze z druhé poloviny 13. století, malý zámeček v sousedním Poříčí nebo nedalekou zříceninu hradu Maškovce na skále nad Vltavou. Malebností krajiny vyniká okolí řeky Malše, kde také leží Doudleby s kostelem sv. Vincence a zbytky starého slovanského hradiště, které bývalo správním střediskem velké oblasti. Oblast Doudlebska se odlišovala po národopisné stránce lidovou architekturou, zvyky, kroji a zvláštním nářečím. Na úpatí Blanského lesa leží vesnice Habří se starobylou tvrzí a zříceninou barokního poutního kostela sv. Víta.

Selské baroko

Českobudějovicko patří mimo jiné k oblastem s tradiční zděnou lidovou architekturou, mezi jejíž projevy patří také turisticky atraktivní selské baroko.

Venkovští zedníci se nechávali v 19. století inspirovat městskými domy a přenášením těchto vzorů do vesnického prostředí vytvořili svébytný styl. Bohatě zdobená průčelí domů se širokými volutovými štíty najdeme na území Blat kolem Veselí nad Lužnicí a Soběslavi, ale také na hlubockých neboli zbudovských Blatech. Nejpěknější ukázky selského baroka se dochovaly například v Plástovicích, Zbudově, Malých Chrášťanech či Vlhlavech, v Bavorovicích, Municích a Opatovicích poblíž Hluboké, v Mahouši a jinde. Ucelené soubory těchto lidových staveb nalezneme také v prostoru kolem Strýčic, asi 15 kilometrů západně od krajského města. Jsou to vesnice Radošovice, Záboří, Dobčice, Lipanovice a především Holašovice, které se díky zachovalosti lidové architektury dostaly i na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Rozměrnou holašovickou náves lemují usedlosti ve stylu selského baroka z 19. století, zachované téměř v nepřerušených řadách. Za mimořádně vzácnými lidovými stavbami se můžeme vypravit také do Rožnova, který dnes tvoří součást Českých Budějovic – nejstarší usedlosti mají renesanční sgrafitovou výzdobu a datování, které prozrazuje jejich původ až v šedesátých letech 16. století.

Autem, autobusem, vlakem i na kole

Při delším pobytu v jižních Čechách lze doporučit návštěvu následujících vybraných míst, která vynikají svými pamětihodnostmi a do nichž se z Českých Budějovic snadno dostaneme autem, autobusem či vlakem, zdatnější cyklisté po vlastní ose (uvedené vzdálenosti jsou měřeny vzdušnou čarou od středu Českých Budějovic):

• Borovany (14 km jihovýchodně) – město s někdejším augustiniánským klášterem, založeným roku 1455, barokním zámkem a naučnou stezkou připomínající období totalitních režimů.   

Roku 1455 měšťan Petr z Lindy zakládá klášter Augustiniánů s kostelem Navštívení Panny Marie. Pozdně gotické klenby a ostění jsou patrné při prohlídce kostela a křížové chodby kláštera, kde je v současné době instalováno lapidárium barokních soch. Klášter vlastnili také Rožmberkové, jako mladý zde působil Jakub Krčín z Jelčan. Z katastrofických následků třicetileté války se klášter i městečko vzpamatovávaly velmi pomalu, k významným stavebním přestavbám dochází až v 18. století – ke klášteru je přistavěna Škapulířová kaple a prelatura kláštera. Po zrušení kláštera v r. 1785 jej noví majitelé Schwarzenberkové upravují na zámek – celý komplex budov se rozkládá na jižní straně náměstí. Od roku 2010

je objekt po rekonstrukci zpřístupněn veřejnosti – navštivte zde infocentrum, klášterní muzeum, výstavní síň či koncert v malovaném sále.

Bývalý klášter augustiniánů - klášterní muzeum

Žižkovo nám. 1

Historie borovanského kláštera a poutnictví v regionu, expozice církevních oděvů, lapidárium plastik z křížové cesty v Římově, prohlídka Škapulířové kaple, kostela Navštívení Panny Marie. Prohlídky zajišťuje informační centrum města (zámek)

VII., VIII. út – ne pravidelné prohlídky (vždy v celou hodinu), ostatní měsíce po tel. domluvě (minim. 5 osob)

Zajišťuje infocentrum na zámku:

Tel. 387 001 351 a 387 001 356, kultura(zavináč)borovany-cb(tečka)cz, www.borovany-cb.cz

• Český Krumlov (21 km jihozápadně) – městská památková rezervace na seznamu UNESCO s dobře dochovanými měšťanskými domy, hradem a zámkem, kláštery, barokním divadlem, zámeckou zahradou a mnoha dalšími pamětihodnostmi. www.ckrumlov.cz
• Dívčí Kámen (12 km jihozápadně) – zřícenina rozsáhlého rožmberského hradu v romantickém údolí nad řekou Vltavou. Na sousedním návrší se nacházejí zbytky keltského oppida Třísov.  
• Dobrá Voda u Nových Hradů (31 km jihovýchodně) – barokní poutní kostel z počátku 18. století, kdysi vyhlášené poutní místo s lázněmi. www.novehrady.cz
• Habří (10 km západně) – ve vsi středověká tvrz, nad vsí u lesa zřícenina poutního kostela ve stylu gotizujícího baroku z poloviny 17. století.
• Jindřichův Hradec (43 km severovýchodně) – městská památková rezervace s rozsáhlým zámkem, vzniklým přestavbami středověkého hradu. Městské muzeum s velkým lidovým betlémem (Krýzovy jesličky), možnost prohlídky v dílně na umělecké tapisérie. Úzkokolejná železnice, východisko výletů po Českomoravské vysočině a tzv. České Kanadě. http://twist.jh.cz/public/mujh/cz.html
• Kleť (18 km jihozápadně) – nejvyšší vrchol Blanského lesa (1084 metrů nad mořem) s nejstarší kamennou rozhlednou v Čechách (1825), hvězdárnou a dalekým rozhledem. www.klet.org
• Kuklov (21 km západně) – zříceniny nedostavěného paulánského kláštera a kostela z přelomu 15. a 16. století, zbytky hradu. www.zamky-hrady.cz/5/kuklov.htm
• Lišov (11 km severovýchodně) – malé město s novorománským kostelem sv. Václava, městským muzeem a galerií a soukromým muzeem hracích strojů a hudebních automatů; u silnice mezi Lišovem a Rudolfovem leží nivelační bod výškového měření z roku 1889 (tzv. Locus perennis – Věčné místo). www.lisov.cz
• Netolice (22 km severozápadně) – starobylé město se zbytky slovanského hradiště, kdysi významného správního centra. Poblíž se nachází půvabný renesanční zámek Kratochvíle, přístupný veřejnosti. www.netolice.cz
• Nové Hrady (29 km jihovýchodně) – město se středověkým hradem (přístupný veřejnosti), barokní rezidencí, empírovým zámkem, klášterem servitů (přístupný), hrobkou rodu Buquoyů a mnoha dalšími památkami. Pod městem začíná romantické Terčino údolí, upravované od 18. století jako přírodní park s pavilony, lázněmi, umělým vodopádem apod.; na konci údolí stojí gotická tvrz Cuknštejn. www.novehrady.cz
• Plástovice - od nepaměti čistě zemědělská obec. Obec s poměrně velkou rozlohou - až 1 000 ha - obývá jen 90 obyvatel. První písemná zpráva pochází z roku 1360. Plástovice spolu s obcí Zbudov tvoří střed tzv. Vladislavských Blat, která se rozkládají mezi Hlubokou a Netolicemi - toto jádro se nazývá Blata Zbudovská. Mají poměrně bohatou historii a hlavně zajímavou středověkou architekturu, tzv. "selského baroka". http://www.sedlec.cz/index.php?stranka=historie/historie_plastovice
• Římov (13 km jižně) – barokní poutní místo ze 17. století s kostelem, Loretou a unikátní křížovou cestou, zasazenou v půvabné krajině Pomalší. Ve staré roubené chalupě je umístěna expozice připomínající historii železnic a můžeme si tu prohlédnout i modelové kolejiště. www.rimov.cz
• Stáž nad Nežárkou (39 km severovýchodně) - ve směru Třeboň - Jindřichův Hradec. Již několik kilometrů předem oznamuje přítomnost městečka jeho dominanta - věž strážského zámku , která v nezměněné podobě střeží své okolí již několik staletí a podává nám ruku z minulosti. Zámek je znám především v souvislosti se jménem světově proslulé operní pěvkyně Emy Destinnové , která v zámku provedla drobné úpravy a hlavně využívala jeho polohy na řece Nežárce a v blízkosti Nové řeky k uspokojení své velké záliby, jíž bylo rybaření. Městečko se nachází v nadmořské výšce 452 m, v  kraji jehož obrovským bohatstvím jsou voda, lesy, písek a  rašelina. Je to krajina mokrých luk, kde postávají na jedné noze  čápi, kudy protéká řeka Nežárka a navíc je tu množství rybníků a potůčků, jejichž zrcadla chytají slunce, podoby stromů a věže  vísek a měst.
• Trhové Sviny (19 km jihovýchodně) – město s pozdně gotickým kostelem, barokním poutním kostelem sv. Trojice a také s obnoveným Buškovým hamrem, který je přístupný jako funkční technická památka; rodiště protektorátního prezidenta Emila Háchy. www.tsviny.cz
• Trocnov (13 km jihovýchodně) – rodiště husitského vojevůdce Jana Žižky; areál s odkrytými základy středověké vesničky, pomníkem a expozicí připomínající Žižkův život. Trocnovským areálem lze projít po značeném okruhu, na kterém si návštěvník prohlédne archeologicky zjištěné pozůstatky dvou bývalých dvorců, stejně jako balvan s nápisem vztyčený v roce 1908 na místě údajného Žižkova narození. Monumentální pomník husitského hejtmana, dílo prof. Josefa Malejovského, pochází z let 1958-1960. Památník s muzejní expozicí zaujímá několik místností v někdejším trocnovském dvoře. 
• Třeboň (22 km východně) – městská památková rezervace s renesančním zámkem (přístupný veřejnosti), augustiniánským klášterem, parkem, lázněmi, schwarzenberskou hrobkou a mnoha dalšími pozoruhodnostmi. Třeboň je obklopena krajinou s nesčetnými rybníky, kromě jiného s největším českým rybníkem Rožmberkem. www.mesto-trebon.cz/
• Zbudov (18 km severozápadně) – pomník legendárního vůdce selské vzpoury Jakuba Kubaty. http://selskebaroko.unas.cz/zbudov/zbudov.htm
• Zlatá Koruna (15 km jihozápadně) – cisterciácký klášter středověkého původu, přístupný veřejnosti.
• Zvíkov (10 km východně) – zachovaná pozdně gotická věžovitá tvrz z přelomu 15. a 16. století.
• Žumberk (25 km jihovýchodně) – renesanční tvrz s expozicí lidového malovaného nábytku, ojedinělý areál opevněného dvora s gotickým kostelem.  www.zamky-hrady.cz/7/zumberk.htm

Koněspřežka

Zájemci o historii naší nejstarší železnice se mohou vypravit po stopách koněspřežky České Budějovice – Linec, která vedla přibližně v trase nynější železniční trati do Horního Dvořiště. Na mnoha místech se dochovaly původní náspy, zářezy, kamenné mostky a strážní domky, v Holkově najdeme objekt bývalé přepřahací stanice se stájemi a v Bujanově dřívější staniční budovu, v jejímž sousedství je otevřena malá expozice koněspřežky. Rakouský Kerschbaum nedaleko hranic nabízí dokonce repliku malé části koněspřežné trati s turistickým provozem.

Tento projekt vznikl za finanční účasti Jihočeského kraje v rámci grantového programu „Podpora incomingových cestovních kanceláří a informačních center“.